Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik času strávíte v kuchyni? A kolik teprve nekonečným mytím nádobí? LAMA energy vám přináší zajímavosti o přístrojích, které nám mlčky slouží a šetří naši práci. Jako první poznejme více myčku. Víte přeci co, nebo vlastně kdo byla první myčka na nádobí v historii?
Mytí nádobí, stejně jako dnes, tak i před více než sto lety neměly ženy v oblibě. Je to logické – ženy byly prvními myčkami nádobí. A je pozoruhodné, že jako pomstu této činnosti, tedy první na trhu úspěšnou myčku na nádobí vynalezla žena! Byla jí Josephine Cochran, která si svůj vynález nechala patentovat 28. prosince 1886. Jednalo se o myčku na nádobí s ručním pohonem. I z dřívějších let jsou zaznamenány patenty na přístroje, které měly sloužit k mytí nádobí, nicméně až tato myčka prokázala opravdovou funkčnost a šetřila čas i práci.
Josephine byla krásnou ženou, která se brzy vdala a užívala si s manželem pohodlný život s častými večírky. Ráda servírovala svým hostům pokrmy na historickém porcelánu, a poněvadž se nemohla dívat na své služebnictvo, jak se k nádobí nechová s dostatečnou péčí, myla si vzácné kousky raději sama. A jako každá žena při této činnosti, i ona přemýšlela, proč neexistuje stroj, který by nádobí umýval sám. A tak se jednoho dne rozhodla, že si jej sestrojí sama.
Její asi osmiletá práce na přístroji byla složitá. Díky svému otci měla v technické problematice přehled, nicméně chyběly jí praktické zkušenosti. Její myčku poháněla ruční klika, nádobí se skládalo do drátěných přihrádek, podobných těm, které známe dnes. Myčka měla horizontálně uložené kolo, dovnitř kterého se upevňovalo nádobí. Samotné kolo bylo umístěno v měděném kotli. Když se kolo otáčelo, mýdlová voda z kotle se rozstřikovala na nádobí a tlakem je umývala.
Manžel Josephine zemřel, když jí bylo 44 let, tedy o tři roky dříve, než byla myčka patentována, a zanechal po sobě dluhy. Vynález myčky už tedy nebyl jen objevem, který chtěla Josephine učinit pro ulehčení sobě i ostatním ženám, ale stal se i ekonomicky potřebným. Prvními zákazníky nebyly ženy v domácnosti, jak Josephine původně předpokládala. Ty totiž nechtěly utrácet tolik peněz za něco, co nutně nepotřebovaly. Nezbývalo jí než se obrátit na hotely, kde jí jako ženě dalo mnoho úsilí se prosadit. Po několika úspěšně uzavřených obchodech si mohla dovolit otevřít vlastní firmu. Její spektrum zákazníků se rozšířilo o nemocnice a školy, nakonec došlo i k tomu, že si myčku na nádobí začaly pořizovat ženy do svých domácností.
Svou firmu úspěšně řídila až do roku 1912, kdy jí bylo 73 let. Zemřela v následujícím roce.
