Ženy často začnou řešit užívání těhotenských vitamínů, až když zjistí, že jsou těhotné. Jenže právě kyselina listová hraje důležitou roli už v prvních dnech vývoje embrya – tedy ještě před pozitivním testem. Kdy ji tedy začít brát? Jaké množství je doporučené a jak konkrétně kyselina listová ovlivní vývoj dítěte?
Proč brát kyselinu listovou před otěhotněním?
Kyselina listová (tedy vitamín B9), se podílí na dělení buněk a tvorbě DNA. Tyto procesy jsou zásadní právě v období krátce po početí, kdy se z jediné buňky začíná formovat embryo.
Nervová trubice, která je základem budoucího mozku a míchy, se u embrya uzavírá kolem 28. dne po početí. To je často ještě před tím, než žena vůbec zjistí, že je těhotná. A právě v tomto krátkém období ovlivňuje hladina vitamínu B9 to, zda se u dítěte správně vyvine nervová soustava.
Nedostatečný příjem kyseliny listové v raných fázích těhotenství zvyšuje riziko tzv. defektů neurální trubice – nejčastěji jde o rozštěp páteře (spina bifida) nebo závažné mozkové vady (anencefalie). Podle dat CDC i Světové zdravotnické organizace dostatečná suplementace vitamínu B9 toto riziko snižuje až o 70 %.
Kdy začít a kolik jí užívat?
Ideální je zahájit užívání kyseliny listové 1–3 měsíce před otěhotněním. Některé zdroje doporučují i větší časový předstih, a to především ženám, které dlouhodobě užívaly hormonální antikoncepci, protože ta prokazatelně snižuje hladinu folátů v organismu.
Standardní doporučená dávka pro ženy plánující těhotenství činí 400 mikrogramů (µg) denně. V českých lékárnách to zpravidla odpovídá jedné pilulce.
V 1. trimestru řada lékařů doporučuje navýšení na 600–800 µg (1,5 až 2 pilulky). Ženy s vyšším rizikem – například po předchozím těhotenství s defektem neurální trubice, epilepsií, diabetem nebo obezitou – by měly po konzultaci s lékařem užívat dokonce až 4 000–5 000 µg (tedy 4–5 miligramů) denně.
Fakt: Folát a kyselina listová nejsou totéž. Folát je přírodní forma vitamínu B9, kterou najdete v potravinách. Kyselina listová je jeho syntetická verze s vyšší vstřebatelností – a právě ta tvoří základ doplňků stravy pro podporu otěhotnění i zdravého průběhu těhotenství.
Stačí kyselina listová z běžné stravy?
Foláty se přirozeně nacházejí například v listové zelenině (špenát, salát), brokolici, luštěninách, celozrnných obilovinách nebo citrusových plodech. Problémem ale je, že jsou citlivé na teplo a světlo, tudíž se jejich obsah při vaření výrazně snižuje.
Dosáhnout doporučené denní dávky pouze ze stravy je proto pro většinu žen velmi obtížné. Právě z tohoto důvodu odborníci doporučují kombinaci pestré stravy a užívání vitamínů obsahujících kyselinu listovou.
Další účinky kyseliny listové
Kromě zamezení rizika vzniku vývojových vad, je v souvislosti s užíváním kyseliny listové před otěhotněním popsaná i řada dalších pozitivních účinků. Zahraniční studie ukázaly, že dostatečný příjem folátu může souviset s nižším rizikem ovulačních poruch a celkově lepší reprodukční funkcí.
U žen podstupujících asistovanou reprodukci byl například vyšší příjem folátu spojen s vyšší pravděpodobností úspěšného početí.Nejde sice o „zázračný vitamín“, který by sám o sobě vyřešil problémy s plodností, ale podpoří ji.
Problematika plodnosti je však komplexní a ovlivňuje ji celá řada dalších faktorů, včetně například věku – po 40. roce úspěšnost IVF výrazně klesá, jak ukazují dostupná data.
Praktické tipy na závěr
- Začněte užívat 400 mikrogramů denně alespoň 1–3 měsíce před plánovaným početím.
- Pokračujte minimálně do konce prvního trimestru.
- Pokud patříte do rizikové skupiny (například diabetes, nadváha, výskyt vrozených vad v rodině), poraďte se o vyšší dávce s lékařem.
Nedostatek kyseliny listové už zpětně nedoženete, a přitom je pro vývoj miminka opravdu prospěšná. Proto její užívání nepodceňte.
Zdroj obrázku: Shopping King Louie / stock.adobe.com
