V prvním díle jsme se podívali do minulosti elektroléčby, která sahá až tisíce let do historie. Dnes vám LAMA energy přináší druhou část zajímavého článku o využití elektrické energie v současnosti.
V dnešní době se elektroléčba kromě psychiatrie využívá v oblasti fyzikální terapie a různé elektronické pomůcky se dnes využívají k léčbě nebo prevenci napříč snad všemi lékařskými odvětvími. Pod širokým pojmem fyzikální terapie se skrývá využívání léčebných účinků různých forem, frekvencí a intenzit elektrické energie. Průchod proudu lidským tělem účinně stimuluje nervy a svaly. S elektroléčbou se setkávají pacienti s různě závažnými obtížemi. Může sloužit jako rehabilitační metoda k uvolnění zatuhlého svalstva, ale zároveň se s ní setkáváme u pacientů v rekonvalescenci po obrnách. Dále je elektrická nervová stimulace metodou zmírňování chronických bolestí. Jelikož se při ní snoubí účinky somatické a psychologické, navozuje stimulace příjemné pocity a dochází tak ke vzniku placebo efektu. Je velmi dobrou náhradou za tendenční léčbu tlumícími a uvolňujícími léky, jelikož si na ni tělo nevytváří závislost.
Elektronické lékařské pomůcky jsou takřka světem sám o sobě. Široká škála zařízení, jejichž určení je doslova ledajaké. Na jedné straně stojí stroje a strojky, které nám mohou zachránit život a z druhé strany je to velké množství doplňků, které slouží k prevenci projevů různých nemocí.
Pravděpodobně nejznámějším zástupcem strojků, které zachraňují životy, je kardiostimulátor. Je to malá kovová krabička, z níž vychází elektrody. Stimulátor, tedy krabička, vyrábí elektrické výboje, které se díky elektrodám přenáší na srdce a tím podporují rytmičnost a intenzitu svalových stahů. První voperování kardiostimulátoru do člověka proběhlo již v roce 1958 ve Švédsku. Zařízení vydrželo v chodu necelé tři hodiny a bylo tak hned vyměněno za další kus, který fungoval dva dny. Kuriozitou zůstává, že muž, který tyto dva první kardiostimulátory obdržel, podstoupil za svůj život ještě dalších 24 operací na výměny. Zemřel ve věku 86 let a přežil jak vynálezce implantabilního kardiostimulátoru, tak lékaře, který první operace provedl.
Segment elektronických pomůcek sloužících k prevenci projevů symptomů dlouhodobých nemocí je v současnosti ve velkém rozmachu. Bezesporu zajímavým doplňkem jsou světelné oční masky, které pacientům s diabetem pomáhají předcházet oslepnutí. Hrozba spočívá v oslabení průtoku krve v sítnici, pokud na ni nedopadá dostatečné množství světla. Nejsou-li světločivné tyčinky v oku dostatečně prokrveny, může vlivem neokysličení dojít k jejich odumírání a tím pádem k postupnému oslepnutí. Diabetikům je tedy doporučováno, aby na noc používali světelné masky. Zabudované LED diody zajišťují, aby po dobu spánku dopadalo na pacientova oční víčka nepřetržitě minimální množství světla dostačující k aktivaci tyčinek. Díky tomu je sítnice neustále řádně prokrvena. Tato léčba je neinvazivní alternativou ke klasické léčbě medikamenty a zažívá velmi příznivé ohlasy.
