Přemýšlíte, jaká jídla jsou pro české Velikonoce nejtypičtější? Pátrali jsme za vás a už to víme! Pokud se rozhodnete letos pojmout svátky jara tradičně, pak by na vašem tradičním velikonočním stole rozhodně neměly chybět.
Sice nejsme ve výběru jídla na Velikonoce tolik konzervativní, jako je tomu u štědrovečerního menu. Ale dá se říci, že obdobně jako na Vánoce i na Velikonoce mají v každé zemi i kraji nějakou tu specialitu. V Čechách to jsou především jídla z mladého masa a čerstvých bylinek.
Velikonoční nádivka
Nádivka je také známá jako hlavička, velikonoční svítek nebo sekanice. To jsou tři názvy, kterými ji naši předkové označovali. Název se podle kraje lišil a lišilo se i složení. Je jedno, jak ji pojmenujete vy, důležité je, abyste použili čerstvé bylinky (ideálně nasekanou kopřivu), vajíčka a uzené maso. V bohatších rodinách se k uzenému masu přidávaly ještě další druhy masa. Oproti minulosti se také do nádivky přidává bílé pečivo, které z ní dělá spíše slaný koláč. V minulosti se připravovala bez něj a měla tedy spíše podobu svítku.
Maso
Pro křesťany jsou Velikonoce snad ještě významnější než Vánoce. Podle tradice jim předchází 40denní půst. Na oslavě tohoto svátku by proto nemělo chybět maso, ideálně z mladých zvířat. Nejtypičtější je jehněčí, výjimkou ale není ani králičí, kachní, kuřecí či telecí maso. Speciality se často připravují pečené na bylinkách, ale vyzkoušet můžete i jiné úpravy.
Beránek
Význam tohoto tradičního a velmi známého pokrmu hledejte opět mezi tradicemi. Beránek symbolizuje Ježíše Krista, který obětoval svůj život za spásu světa. My ho tedy symbolicky pokládáme na sváteční stůl.
Často se peče z piškotového těsta, nebo z těsta na biskupský chlebíček. Jakou variantu zvolíte vy, je zcela na vás, důležitá je forma.
Mazanec
Mazanec si sice dnes můžete koupit v podstatě kdykoliv, ale typický je právě pro Velikonoce. Jeho původ je oproti beránkovi však dost nejistý. Sladký bochník s rozinkami uvnitř a mandlemi na povrchu má svůj původ podle jazykovědců v řeckém slově másso (hníst, zadělávat na těsto). Podle jiných však původ slova pochází ze „svatého pomazání“.
Jidáše
Dalším symbolickým velikonočním pokrmem jsou Jidáše. Jidáše se pečou z kynutého těsta a pletou se ze dvou pramenů. Jejich tvar symbolizuje provaz, na kterém se Jidáš oběsil potom, co zradil Ježíše Krista. Obvykle je hospodyňky pekly na Zelený čtvrtek.
Vejce
Na velikonočním stole samozřejmě nesmí chybět vejce a pokrmy z nich. Vajec natvrdo uvařených je po koledě vždy habaděj, takže se jejich přípravě hospodyňky spíše vyhýbají. Nicméně často připravují vaječnou tlačenku nebo jiné dobroty.
S uvařenými vejci z koledy se pak nakládá různě, někdo je jí s chlebem namazaným máslem, jiný si dopřává vaječnou pomazánku nebo salát.
Vykouzlit na Velikonoce tradiční pohoštění není vůbec složité, jídla jsou tak jednoduchá, že je zvládne i naprostý začátečník. Navíc je dost možné, že si některé z nic tak zamilujete, že je budete vařit i během roku.
Pravdou zůstává, že vařit pro větší množství lidí, je vždycky trochu jiné. Pokud tedy plánujete větší sešlost, vezměte si na pomoc profesionály, kteří vám s přípravou pomohou.
