Chystáte se na Masopust ?

Masopustní období je aktuálně v plném proudu. Znáte jeho tradici? Dodržujete některé fašankové zvyklosti? A víte, že si masopust můžete parádně užít i v čistě vegetariánském stylu?

 

Masopust si užijete i bez masa!

Dnešní uspěchaná doba už tradicím podobným masopustu bohužel příliš nepřeje. V průběhu času navíc prakticky vymizelo jejich původní opodstatnění, a tak není vůbec divu, že postupně upadají v zapomnění. Tradiční zvyklosti v rámci celého roku lidem nenásilně umožňovaly uvědomění si jejich spojení s přírodou, s prostředím ve kterém nyní žijí a s jeho pravidelnými proměnami. To vedlo k úctě, respektování sezónnosti i nesrovnatelně větší hospodárnosti a pevnějšímu zdraví veškerých obyvatel.

Lidé věděli, kdy si mohou dopřát, kdy bude nová úroda, kdy redukovat například počet dobytka, kdy je s ohledem na mláďata vhodné dojit mléko a kdy ne, kdy je nejvhodnější začít tvořit zimní zásoby a v konzumaci jídla se omezit. V dnešní době je obvyklé soustředit se o svátcích typu Vánoc nebo Velikonoc pouze na opulentní konzumaci a alibisticky ji podpořit odvoláváním se na staré prověřené tradice. Zapomnělo se však na období střídmosti, která takovýmto svátkům v minulosti předcházela. Ze setrvale vydatné konzumace tučného jídla se tak přechází do ještě vydatnější, což pro náš organismus vytváří vyčerpávající začarovaný kruh.

 

Kde se vzal tzv. masopust?

Ačkoli by se mohlo zdát, že se fašanky narodily společně s ustanovením křesťanského řádu, ve skutečnosti tomu tak není. Kořeny masopust zapustil už v dobách pohanských, s jeho charakteristickými prvky se setkali i starověcí Řekové, Římané nebo Egypťané. Církev masopust pouze převzala a po pravdě řečeno, masopustní veselice jí byly spíše trnem v oku. Zahrnula tak alespoň masopust mezi církevní svátky, přizpůsobila jej právě svému kalendáři a vynasnažila se část oslav přemístit do kostelů a klášterů a dát jim pevný řád. Lidem se přesto podařilo udržet mnohdy rozpustilé rituály, během nichž si mohly formou divadla a satiry „vyřídit účty“ se svými rivaly a také vrchností a panstvem.

 

Kdy se má oslavit masopust?

V minulých dobách se říkávalo, že rok má pět období – jaro, léto, podzim, zimu a masopust. Období masopustu v podstatě překlenuje zimu a jaro. Váže se k poměrně dlouhému časovému úseku mezi svátkem Tří králů a popeleční středou (ta letos připadá na Valentýna), kterou začíná šestinedělní předvelikonoční půst. V této typické době se dříve hojně pořádaly například bály, tancovačky a merendy, jedlo se nikoli přímo zhýrale, ale rozhodně vydatněji, pořádaly se zabijačky a veselky.

Vše mělo svůj podložený praktický důvod. V únoru byly polnosti ještě zahrnuty ledovým sněhem, na zábavu tak zbývalo dost času. Hospodáři si mohli dovolit vydat více ze svých zásob i chovaného dobytka, jelikož přicházející jaro slibovalo novou úrodu a narození mláďat; po svatbě zplozená miminka se rodila do podzimního pracovního mírného klidu.

Vrchol masopustu připadá do posledního týdne před popeleční středou a absolutní masopustní „špička“ připadá na poslední tři dny zmíněného týdne.

Ten začínal tzv. tučným čtvrtkem, kdy na prohnutých stolech nesměly chybět klobásy, slanina nebo smažené masopustní pečivo (zejména koblihy), a končil masopustním (ostatkovým) úterým. Hlavní fašanková zábava začínala vždy o masopustní (či také taneční) neděli, která vynikala kvalitním obědem a následovnou zábavou, jež se často protáhla až do dalšího dne. Každý masopust pak vyvrcholil o tučném úterý průvodem, ve kterém nesměly chybět tradiční masky (např. Laufr, medvědář s medvědem, babka s nůší a husou, kat či dokonce kobyla). Průvod obcházel jednotlivá stavení (členy průvodu bývali výhradně muži, ženy naopak pomáhaly chystat a zdobit kostýmy a připravovaly výslužky), hrálo se divadlo, předváděly krajově oblíbené tance a rozdávala bohatá výslužka, čítající zpravidla nejrůznější koláče a cukroví, ale také pivo a pálenku. O půlnoci ponocný troubením na roh oznámil příchod prvního postního dne a tím dalšímu bujarému veselí učinil veškerou přítrž. Začal šest týdnů trvající půst, končící až o Božím hodu velikonočním.

 

Jak je tomu v současnosti?

Dnes masopust ve své původní podobě přetrval jen na několika ojedinělých místech (k nejznámějším patří oslavy na Valašsku či Hlinecku). Do masopustních průvodů dnes zcela běžně vyrážejí i ženy a děti, kostýmy doznaly někdy až přílišné poplatnosti moderní době (tradici vesměs převzaly oblíbené dětské karnevaly), zůstaly vydatné výslužky (případně „sólo obědy“) a alkohol.

 

Co se o masopustu jedlo?

Jak už bylo zmíněno, masopustní jídelníček se zásadním způsobem odlišoval od jídelníčku zbytku roku. Lidé se vydatnými jídly připravovali na dny velice střídmé stravy a odříkání. Stoly se tak prohýbaly pod zabijačkovými specialitami, pečeněmi s knedlíky a kyselým zelím, klobásami, koblihami a božími milostmi (smaženými na bukvicovém oleji, později na másle), koláči, šiškami nebo výtečnými vdolky. K pití se nejčastěji „na vytrávení“ podávalo pivo a také slivovice.

Dnes už pochopitelně není nutné se takto vydatně „předzásobovat na horší časy“, se zdravým rozumem si lze však masopustních oslav užít i v časech v našich krajích absolutního dostatku.

Pakliže z jakéhokoli důvodu nemůžete nebo nechcete jíst maso (či omezit tuky), mrzet Vás to ani o masopustu rozhodně nemusí. Pár kulinářských rad Vás jistě přesvědčí.

 

Lokše s mákem

(4 – 5 porcí)

1 kg brambor

200 g hladké špaldové mouky – bílé

100 g celozrnné špaldové mouky jemně mleté

malá hrst loupaných sezamových a konopných semínek (lze použít i jiná semínka)

8 lžic mletého máku

švestková povidla

špetka soli

kokosový tuk nebo přepuštěné máslo na potření upečených placek

Brambory (ve slupce) uvaříme s malou špetkou soli, oloupeme a necháme vychladnout. Poté prolisujeme, vmícháme semínka (opět můžeme zlehka opražit), přidáme mouku a vypracujeme hladké těsto. Z těsta utvoříme váleček, rozkrájíme jej na mešní kousky a z každého kousku vyválíme tenkou placku. Placky z každé strany pár minut nasucho opečeme na rozpálené plotně, případně na pánvi (také nasucho). Každou placku po opečení lehce potřeme rozehřátým kokosovým tukem či přepuštěným máslem, potřeme povidly, posypeme mletým mákem a zarolujeme.

Pozn.: pokud připravujete placky pro větší početlidí, rozdělte si suroviny na těsto na více části a těsto z nich vypracujte postupně (jinak hrozí, že „zvodnatí“ a placky se budou trhat).

 

Smažené bramborové dukátky plněné žampiony portobello

(4 porce)

1 kg brambor

¼ hrnku hladké špaldové mouky – bílé

¼ hrnku celozrnné špaldové mouky jemně mleté

3 bobkové listy

1 cibule červená

4 větší portobello žampiony

hrst slunečnicových a zlatých lněných semínek (lze použít i jiná semínka)

3 – 4 lžíce tamari

2 lžíce olivového oleje

1 lžička drceného kmínu

½ lžičky würzlu

mořská sůl dle chuti

řepkový olej nebo přepuštěné máslo (příp. kombinace) na smažení

Brambory (ve slupce) uvaříme ve vodě menším množstvím soli a bobkovými listy. Po uvaření je oloupeme a rozmačkáme, přidáme k nim semínka (můžeme je předem nasucho chvilku opražit na pánvi, ale není to úplně nutné) a dobře promícháme. Na pánvičce na olivovém oleji orestujeme nadrobno pokrájenou cibuli s würzelem. Přidáme očištěné a pokrájené portobello žampiony, kmín a tamari a restujeme, dokud se převážná část tekutiny nevstřebá/neodpaří. Houbovou směs necháme vychladnout. K rozmačkaným bramborám se semínky přidáme oba druhy mouky s přidáním menšího množství soli. Vypracujeme kompaktní těsto, ze kterého utvoříme malé kuličky zhruba o velikosti pingpongového míčku. Každou kuličku zploštíme na placičku, dáme na ni přiměřeně houbové náplně, přeložíme druhou placičkou a okraje zahladíme, aby se placičky při pečení následně neoddělily. Smažíme z každé strany asi 5 minut. Podáváme nejlépe s libovolným pickles (např. výše uvedeným zelným nebo z červené řepy z tohoto článku).

 

Křupavé kořeněné plátky z rýžového papíru

neboli alternativa vypečené slaniny pro veganské strávníky

(cca 3 – 4 porce)

4 ks rýžového papíru

3 lžíce tamari omáčky

3 lžíce lahůdkového droždí

½ lžičky uzené papriky (koření)

½ lžičky javorového sirupu

2 lžíce řepkového oleje

mletý pepř

Ze všech surovin s výjimkou rýžového papíru připravíme výtečnou marinádu. Z rýžového papíru (vždy dva na sobě) nastřiháme proužky o šířce odpovídající plátku slaniny. Vždy dva proužky k sobě „slepíme“ pomocí vody, obalíme v marinádě a přendáme na plech vyložený papírem na pečení. Pečeme v troubě předehřáté na 150 stupňů cca 8 – 10 minut (až proužky jemně zezlátnou a budou připomínat slaninové plátky).

 

Pečené koblihy s marmeládou

(cca 15 – 20 ks)

200 g hladké špaldové mouky – bílé

300 g celozrnné špaldové mouky jemně mleté

30 g čerstvého droždí (nebo cca 1 ¼ sáčku sušeného droždí)

25 – 35 g kokosového cukru

230 g rostlinného mléka

50 g přepuštěného másla nebo kokosového tuku (lépe dezodorizovaného) + evt. trocha na potření

cca 1/3  lžičky mleté vanilky

4 žloutky (evt. 2 lžíce jablečného pyré a 2 lžíce hrašky vanilky rozmíchané v menším množství vody)

meruňková či jiná oblíbená marmeláda (neměla by být tekutá) dle chuti

sušená syrovátka, sypká stévie (evt. cukr) na obalení – lze vynechat

pár kapek rumu – nemusíte dávat

Mouky v misce smícháme a následně prosejeme. Mléko jemně prohřejeme, přidáme jednu lžičku cukru, rozdrobíme droždí a necháme vzejít kvásek (v případě použití sušeného droždí jej přimícháme k mouce a mléko prošleháme s ostatními připravenými surovinami). Žloutky (evt. rozmíchanou hrašku vanilku s jablečným pyré) vyšleháme s cukrem a rozehřátým a zchladlým přepuštěným máslem, přidáme mletou vanilku a zasypeme asi polovinou mouky. Vlijeme vzešlý kvásek a za postupného přisypáváním zbylé mouky vypracujeme hladké nelepivé těsto, jež necháme cca hodinu v misce pod utěrkou v teple kynout. Vykynuté těsto rozválíme na zhruba 0,5 cm silný plát, ze kterého vykrajovátkem či skleničkou vykrájíme malá kolečka. Doprostřed každého druhého kolečka dáme trochu marmelády, okraje potřeme připravenou vodou (nebo můžeme použít bílek) a překryjeme zbylými kolečky. Dobře přimáčkneme a zformujeme do tvaru malého koblížku. Takto připravené koblihy necháme na plechu vyloženém papírem na pečení ještě asi 20 minut pozvolna dokynout. Pečeme v troubě předehřáté na 180 stupňů přibližně 10 – 12 minut. Ještě teplé (vlažné) koblihy můžeme potřít trochou tuku smíchaného s několika kapkami rumu a shora obalit v sušené syrovátce, sypké stévii, příp. cukru.

Uvítali byste další tipy, jak si masopust užít i bez masa? Mrkněte na náš skvělý BLOG!

A také na náš BIO ESHOP, kde Vám nabízíme ty nejkvalitnější produkty pro vyvážený a chuťově atraktivní jídelníček za příjemné ceny.

POZOR: do 15. 2. zaplatíme polovinu dopravného za Vás! Stačí do poznámky k objednávce napsat heslo:MASOPUST50

---

Zdroje inspirace: www.veganotic.cz; www.probio.cz; http://fitrecepty.info; http://blueveganpig.blogspot.cz; Hody půsty masopusty (K. Skopová), České zvyky a obyčeje (A. Vondrušková), České svátky a tradice (E. Tinková), Vaříme podle Herbáře (K. Winterová, L. Rybová)