Ráda bych se se čtenáři vašeho webu podělila o svoji zkušenost s hypotékou, resp. s tím, jak jsme řešili vyvázání se z hypotéky po rozvodu. Byla to cenná životní zkušenost a samotnou mě překvapilo, kolik papírování s tím souvisí a jak vše trvá dlouho. Třeba vám můj příběh pomůže a přinese vám inspiraci, pokud se někdy ocitnete v podobné situaci jako já.
S manželem jsme se pro hypotéku rozhodli krátce po svatbě
Když jsme se s manželem brali, bydleli jsme zpočátku v jeho malém bytě. Nebylo to sice úplně nejkomfortnější – jeho byt byl pouze o velikosti 1+1 a navíc v poměrně odlehlé části Prahy, kde nebylo ideální spojení MHD, ale bylo to v tu chvíli nejpraktičtější řešení. Já jsem totiž žádný byt neměla a bydlet u našich rodičů se nám opravdu nechtělo. Ne snad, že bychom s nimi měli nějaké špatné vztahy, ale toužili jsme po maximálním klidu a soukromí.
Krátce po svatbě jsme začali řešit naši další budoucnost a oba jsme se shodli, že by to chtělo pořídit si nové a lepší bydlení. Našetřeno jsme moc peněz neměli, takže jedinou možnou variantou byl hypoteční úvěr. Řešili jsme, zda dům nebo byt, ale nakonec jsme se – i z finančních důvodů – rozhodli pro koupi bytu 3+1, přičemž už jsme mysleli i na to, že jeden z pokojů by byl později určený pro děti (tehdy jsme je ještě plánovali).
Dlouho jsme se nemohli rozhodnout, u které banky si o hypotéku zažádat
Zatímco výběr bytu nám trval jen chvilku, vybrat si tu správnou hypotéku pro nás bylo paradoxně daleko obtížnější. Moc se v téhle oblasti nevyznáme, a tak jsme se radili s kamarády a známými, brouzdali po internetu a postupně si pročítali jednotlivé nabídky. Moc moudří jsme z toho ale nebyli, a i když jsme si prošli opravdu velké množství bankovních webů, pořád jsme nevěděli, kterou z nich si vybrat.
Nakonec nám pomohl webový srovnávač půjček, kde jsme našli nejlepší nabídku
Víceméně náhodou jsme pak narazili na zajímavý projekt CoolPůjčky.cz, jenž přináší srovnání různých finančních produktů – ať už jde o nebankovní půjčky, bankovní úvěry, konsolidace, kreditní karty a nebo právě hypotéky. A zrovna tento webový portál nám pomohl si konečně vybrat. Banku jsme nejdříve kontaktovali přes její internetový formulář, následně nás potom čekala schůzka přímo na pobočce. Byla to celkově docela fuška, protože před posouzením žádosti jsme museli předložit spoustu formulářů a dokumentů, ale nakonec vše dopadlo dobře a hypotéku na koupi bytu jsme dostali.
Po nastěhování do nového bytu jsme byli nejšťastnější v životě
Období po nastěhování do našeho nového bytu zpětně hodnotím jako nejkrásnější ve svém životě. Hodně jsme si polepšili, nejen pokud šlo o samotné bydlení a jeho komfort, ale i co se týká lokality. Náš nový byt byl v blízkosti centra Prahy a navíc jen malý kousek od stanice metra. V té době jsme bylo oba skutečně šťastní a naplno si užívali života.
Časem ale idylka skončila a s manželem jsme si přestávali rozumět
Se splácením hypotéky jsme nikdy žádné problémy neměli – měli jsme ji nastavenou tak, aby náš rozpočet příliš nezatěžovala, takže měsíční splátky nebyly nijak přehnaně vysoké. Kde už ale problémy pomalu začínaly, byl náš vztah. Zatímco předtím jsme si ve všem rozuměli a byli jsme – jak se říká – jako dvě hrdličky, postupně jsme se začali vzájemně čím dál víc odcizovat. Jedním z našich sporů byly např. děti – já už jsem mít dítě chtěla, zatímco manžel se na to pořád necítil a dokonce mi jednou řekl, že vlastně neví, jestli vůbec někdy bude dítě chtít.
Snažila jsem se vztah udržet, ale nakonec vše skončilo rozvodem
Věcí, na kterých jsme se nemohli dohodnout, ale bylo více – např. návštěvy u manželovy rodiny, které pro mě byly dost nepříjemné (s tchyní jsme si zrovna nepadly do oka) a řada dalších věcí. Snažila jsem se, aby náš vztah vydržel a vše se zas urovnalo, ale místo toho se situace postupně zhoršovala. Ve finále už to bylo tak neudržitelné, že jsme se rozhodli podat si žádost o rozvod. Dál už to prostě nešlo.
Museli jsme vyřešit co se zbytkem hypotéky a zvažovali jsme různé alternativy
Rozvodové řízení proběhlo naprosto hladce a i majetkové vyrovnání bylo v pohodě až na jedinou věc – naši hypotéku. Tam nám zbývala ještě poměrně vysoká částka, a uvažovali jsme proto o několika variantách, jak se s jejím splacením vypořádat. V jednu chvíli jsme byli rozhodnutí pro to, že budeme splácet oba spolu a byt nabídneme k pronájmu, nakonec ale vyhrála jiná alternativa.
TIP: jaké jsou možnosti v řešení hypotéky při rozvodu?
Nakonec jsme se rozhodli byt prodat a hypotéku tak převést na nového kupce
Poradili jsme se s odborníky na finance a především na základě jejich rady jsme se rozhodli, že jako řešení zvolíme převedení hypotéky na jinou osobu. Tato možnost nám přišla jako nejlepší, a tak už jen zbývalo najít vhodného kupce, jenž po nás břímě hypotečního úvěru převezme.
Najít kupce bylo ještě těžší než získat hypotéku – chvílemi už jsme se z toho hroutili
Mysleli jsme si, že to bude hračka – byt to byl krásný, v perfektní lokalitě a proto jsme očekávali, že najít člověka, který po nás hypotéku převezme, bude otázka dní, maximálně týdnů. To jsme se ale trochu přepočítali. Zájemců sice bylo hodně, jenže buď jim vadily úroky a celkové podmínky hypotéky a nebo nebyli dostatečně bonitní. Právě bonita se ukázala jako největší problém, většina lidí prostě neprošla velmi přísnými požadavky banky. Ta navíc musí s převodem vždy souhlasit, bez jejího povolení nelze tuto transakci provést.
Nakonec se ale vhodný kupec našel a my jsme si mohli konečně oddechnout
Naštěstí ale nakonec všechno skončilo dobře – asi po pěti nekonečných měsících hledání se nám podařilo sehnat dostatečně solventního a bonitního kupce, jenž se všemi podmínkami hypotéky souhlasil a bankovní požadavky splnil naprosto hladce. Tím pro nás celé martyrium skončilo a byli jsme nesmírně šťastní, že to máme za sebou. Já jsem se mezitím vrátila ke svým rodičům, můj bývalý manžel si našel pronájem, ale pokud vím, už má novou přítelkyni. Já si asi na toho pravého ještě počkám – nechci se zase unáhlit jako naposledy.
Vyřešit hypotéku po rozvodu je často pěkný oříšek – myslete na to předem
Co říci závěrem? Jak vztah s mým bývalým manželem, tak i hypoteční úvěr mi přinesly do života cenné zkušenosti. Třeba u hypoték jsem měla v minulosti úplně odlišné představy o tom, jak to u nich chodí – nečekala jsem, že jejich sjednání je tak složité a ještě víc mě překvapilo, jak těžké bylo najít nového kupce s ohledem na jeho bonitu a další aspekty.
Celkově jsem ale za tuto životní zkušenost opravdu ráda – s exmanželem jsme zůstali alespoň přáteli, z hypotéky nám žádný dluh nezůstal, a tak si zase tolik nemůžu stěžovat. Věřím ale, že jednou se mi splní můj sen o rodině s několika dětmi a ideálně v nějakém pěkném velkém domě. Možná to nebude za rok ani za dva, ale jednou se toho určitě dočkám – udělám pro to maximum.
